BÍLÝ ŠVÝCARSKÝ OVČÁK - chovatelská stanice - BAJADERA
Jájinka
Tak včera nás už navždy opustilo naše úplně první narozené jehňátko Jája. Chtěli jsme ji ještě nechat pár dní u maminky Majdy, ale dovezli jsme k nám jejího ženicha, bílého beránka, kterého jsme prozatím pojmenovali Flíček. To se však moc nelíbilo našemu beranovi Matesovi a tak Flíček putoval na noc do chlívečku s tím, že hned druhý den si pro Flíčka, Jájinku a ještě ovečku Aničku přijedou jejich stávající páníčkové. S Flíčkem jsme přivezli ještě bílou ovečku Bělu, která se po příjezdu snažila přidat k domácímu stádečku. Ti však byli z nováčka kupodivu vystrašeni a dali se na útěk. Běluška je s křikem následovala až se zastavili. První si ji očichal Mates a pak se přidali i ostatní. Možná je zmátla ta bílá barva. Do Bělušky tak moc nedrcali jako do předchozích nováčků, pouze Majda s Májou jí dali najevo, že jsou první dámy v harému, aby se držela zpátky. Nejvíc ze všech si ji oblíbil náš Matějíček a neustále se kolem ní točil, ale má smůlu, má již svou nevěstu určenou.Sotva se Běluška rozkoukala, zjistila, že nemá v dohledu ani Flíčka, ani maminu, začala běhat po výběhu a volat své nejbližší. Ozýval se však z chlívku jenom Flíček. A tak na sebe neustále volali. Blížil se večer a volání Flíčka neustávalo. Rozhodla jsem se odchytit Aničku a dát ji k němu, aby mu nebylo smutno. Tak se i stalo a Flíček se opravdu uklidnil. Běluška neslyšela jeho nářek, tak se částečně uklidnila také a začala se konečně popásat spolu se stádečkem. Jájinku jsem ještě přes noc nechala u maminky. Také proto, abychom se mohli spolu pomazlit a rozloučit. Tu jsem předala, až těsně před odjezdem do nového domova. Rodina se již na ovečky moc těšila, mají dvě holčiny, které zvířátka milují, tak jsem usoudila, že jim u nich bude dobře. Nicméně Jájinka, jelikož byla od mrněte vymazlená, krotká a přítulná, zůstane navždy v mém srdíčku jako jehňátko č. 1.
Kontakt
NĚCO MÁLO O ELZE
Elza se narodila 22.4.2006 v chovatelské stanici Nuslauda pana Pavla Nekvapila. Pochází z pracovní rodiny otce Akima Kinga z Ranče Montara a matky Filadelfie rain Miraja. Po rodičích zdědila temperamentní povahu. Má ráda volný pohyb, aportování a miluje vodu. Nepromarní žádnou příležitost ke koupání, ač by to byl pouze potůček. Nejraději však běhá kolem oveček, v tom je neúnavná. V pohybu je elegantní a umí se předvádět, což neplatí o výstavách. Tam se vyloženě nudí a dává to patřičně najevo svým znuděným výrazem. Miluje však svého páníčka natolik, že těch pár koleček nějak odběhá, aby byl spokojen a je ráda když se po příjezdu vrátí ke svým ovečkám. Tam je to zase ta Elza, plná energie a síly, kdy se jí rozehrají všechny svaly na těle a je radost se na ni dívat. Přezevšechno je výstavně úspěšná. Ve svých dvou a půl letech je BOB, Národní vítěz, Junior šampion, Klubový šampion a Šampion ČR. Doposud složila dvě zkoušky z výkonu a pokud to bude v našich silách budeme Elzu ve výcviku utužovat i nadále. Její DDK ( 1/1 ).
V roce 2010 získala Elza titul Grandšampion ČR
TAKÉ NĚCO O BÁŘE
Bára ( Ester ) je rodná sestra Elzy. Narodila se ve stejný den a pochází ze stejné rodiny. Barča je temperamentní a dobře se s ní pracuje. Stejně jako Elza miluje aportování vodu a hlavně ovečky v tom jsou obě stejné. Smůla je , že spolu nemohly vyrůstat. Převzali jsme ji do své péče když jí bylo rok a půl. Po krátkém soužití ve smeče jí Elza začala dávat najevo svou nadřazenost a Bára si to nenechala líbit. Svůj spor nedořešily, neboť jsem jim v tom zabránila. Dodnes spolu nejsou zadobře. Baruška se zúčastnila svodu mladých a jedné výstavy. Dále jsme již nepokračovali pro její špatný výsledek DDK ( 3/3 ). Bára je velmi učenlivá. Zúčastnila se závodů, kde jako začátečník mezi pokročilými získala svou první medaili umístěním na třetím místě.Je přátelská a poslušná, avšak k cizím nedůvěřivá.
Baruška již rozdává svou lásku v rodině s dětmi kde je spokojená a lásku jí opětují.
DO TŘETICE O DALASOVI
Náš Dalíček ( Edison ) pochází z chovatelské stanice la Blankpapilio, Lenky Kovaříkové a Romana Pecára. Narodil se 15.3.2007. Otcem mu byl Elvis Taien a matkou Bjorka la Blankapilio. Daláska jsme také převzali do své péče, coby devítiměsíčního puberťáka, který si byl zvyklý dělat v jádru co chtěl. Jako štěně byl několikrát na cvičáku, ale přes zaneprázdněnost svých páníčků brzy vše zapoměl. Dnes už vše zvládá v pohodě, ale pořád je co pilovat. Je velmi přátelský až mazel. Ovečky oproti holkám ho moc neberou. Je vždy nad věcí, vždyť proč by se honil když za něho udělají práci jiní a rádi. Ovšem když bereme do výběhu aport, nebo balonek tak je ochotně a co nejrychleji zažene sám, neboť nadevše miluje aportování. Vodu moc nemusí, vleze do ní jen tak, aby se moc nesmáčel. Tady opět platí vodní aport, to pak neví kdy přestat. Dalas byl zatím na svodu a jedné výstavě. Pro jeho neúplně vzpřímené ouško, ač to není vyřazující vada, jsme zatí nebonitovali. Klouby má ( 1/1 ). Nikam nespěcháme, budeme pilovat poslušnost a trpělivě čekat.