BÍLÝ ŠVÝCARSKÝ OVČÁK - chovatelská stanice - BAJADERA
OD NOVÉHO ROKU 2013 SI LZE U NÁS ZAMLUVIT JEHŃÁTKA, KTERÁ BY MĚLA PŘIJÍT NA SVĚT BĚHEM MĚSÍCE DUBNA - KVĚTNA
JEHŇÁTKA Z LETOŠNÍHO JARA ( 2012 ) JSOU JIŽ VŠECHNA ZAMLUVENÁ. DĚKUJEME VŠEM ZA PROJEVENÝ ZÁJEM O NÁŠ CHOV A JE NÁM LÍTO, ŽE JSME NEMOHLI VŠEM KDO MĚLI JEŠTĚ O JEHŃÁTKA ZÁJEM VYHOVĚT.
ZAČÍNÁME BRÁT ZÁZNAMY NA JEHŇÁTKA KTERÁ PŘÍJDOU LETOS ( 2012 ) NA SVĚT. PŘEDPOKLÁDÁME, ŽE BAHNĚNÍ OVEČEK BUDE PROBÍHAT V MĚSÍCÍCH DUBNU A KVĚTNU. LONI SE PODAŘILY BEZPROBLÉMOVÉ PORODY A ZDRAVÁ, PĚKNĚ BAREVNÁ JEHŇÁTKA. DOUFÁME, ŽE VŠE TAK PROBĚHNE I TENTO ROK.
PRO ROK 2011 JIŽ MÁME VŠECHNA JEHŃÁTKA ZAMLUVENA A BRZY SE ROZJEDOU DO NOVÝCH PŮSOBIŠŤ. DĚKUJEME VŠEM, KTEŘÍ PROJEVILI O NÁŠ CHOV ZÁJEM A OMLOUVÁME SE TĚM, KTERÝM JSME NEMOHLI VYHOVĚT. TAK SNAD NA PŘÍŠTÍ ROK :-)
Děkujeme všem zájemcům o naše loňská jehňátka 2010 a zároveň je nám líto, že jsme nemohli vyhovět všem, kteří je chtěli do své péče.
Naše první dvě odchovaná jehňátka Matějíček s Jájinkou
V roce 2009 do našeho ministádečka přibylo 7 nových jehňátek. 4 ovečky v barvě bílé, 2 ovečky hnědé ( karamelové ) a jedna ovečka černá. Kompletní stádečko bylo 10 ks i s beranem.
Naše stádečko
Na jaře r 2010 se v našem stádečku narodilo 7ks jehňátek, u dvou těžkých porodů jsme o jehńátka přišli. Máme tedy čtyři beránky a tři jehničky.
V létě odcestoval náš původní černý beran Mates na Slovensko 
Po Matesovi nastoupil nový ochránce stáda bílý beránek Jonáš.
Po Matesovi zůstala doma Emilka takže stádečko je teď 1 + 10
QUESSANTSKÉ OVEČKY
( Miniovečky )
Naše první tři ovečky Majda, Mates a Mája
Quessantské (Ouessantské ) ovečky jsou nejmenší plemeno ovcí na světě.
Jak jsme k nim přišli ?
V prosinci r 2007 jsme se přestěhovali z města do obce Razová, která se nachází v malebném kraji přehrady Slezská Harta. Bylo to víceméně kvůli pejskům. Sami jsme vlastnili dva a další čtyři tu na nás čekali s tím, že se staneme jejich novými páníčky. Když jsme se zabydleli a hafíci si na nás zvykli, začínalo pomalu jaro a také práce kolem chalupy s velkým pozemkem. Zpočátku jsme vše celkem zvládali i když manžel jezdí každý den ráno do práce a vrací se večer. Já jsem doma a to co se nezvládá přes týden se dohání o víkendech. Když se oteplilo, dny se prodlužovaly, začalo svítit hřejivé sluníčko, ale také rychleji růst tráva. I přes všechny vymoženosti techniky jsme nestíhali. Tráva narůstala vyšší a vyšší. Začala jsem uvažovat o nějakém zdatném pomocníkovi, který by nám alespoň trochu s tou zelenou hrůzou pomohl. Přišlo na výběr vhodného adepta. I když mimo chalupu jsou zde ještě dvě hospodářská stavení, nepřipadalo v úvahu si pořídit krávy nebo kozy. Ne, že bych měla něco proti, ale kolem nich je hodně práce a té my máme i tak nad hlavu. Pak jsem si vzpoměla, že před pár lety, tuším v Receptáři vysílali pořad o ekologických sekačkách. Jednalo se vlastně o ovečky, velmi malého vzrůstu, absolutně nenáročného jak na ustájení tak i na péči kolem nich.Bohužel jsem si nepamatovala název plemene a tak nezbylo než sednout k počítači a pátrat a pátrat. Když jsem je konečně našla pod názvem Quessantské ovečky a něco si o nich přečetla, začala jsem vážně uvažovat o jejich pořízení. ( I když o chovu ovcí jsem neměla ani páru ). Bylo tu jaro, ideální čas pro rození jehňátek. Pátrání mě přivedlo k několika chovatelům těchto oveček. Věřte, že sehnat u nás quessantky není vůbec jednoduché, neboť není u nás moc chovatelů, kteří se tímto plemenem zabývají. Nechovají se ani pro maso, ani pro vlnu, pouze na spásání pozemků, nebo jen tak pro radost Vám a dětem. ( Moje sousedka je však názoru, že sežrat se dá všechno ). Když je však vidíte jak jsou malé a přítulné, pak jim dáte jméno, chodí za vámi jako pejsci a měli by jste je sníst ? Fuj to nikdy !!!!!!! Náš plán byl pořídit si menší stádečko těchto trpaslíků, prostě tak akorát abychom se nemuseli o trávu starat. Byli jsme však nakonec rádi, že jsme sehnali beránka a k němu dvě nepříbuzné jehničky. Závěr je, že sekání trávy zůstane na čas stejně na nás a až se rozrostou, budou nám nejen skvělými společníky, ale i dobrými pomocníky.
Majda, Mates a Mája
O PLEMENI
Řadí se do řádu - sudokopytníků (ARTYODACTYLA )
Majda, Mates a Mája u krmelce
Čeledi - turovití ( BOVIDAE )
Český název - Kvesantská ovce
Latinský název - Ovis Ammon f. Aries
Pochází - z ostrova Quessant ( Ouessant ) z nejzápadnějšího výběžku pobřeží Francie.
Je to - velmi nenáročné domácí zvíře, lechce ochočitelné až přítulné, chované ve Francii. Pro chovatele nemá žádný hospodářský význam. Nechová se ani pro vlnu, ani pro maso i když v zemi původu k těmto účelům chovány byly. Hodí se pro chov i v horších klimatických podmínkách.
Výživa - Minimální. Celoročně se pasou ( pokud není hodně sněhu ). Jinak v zimě seno minerální ( solný ) liz bez obsahu mědi ! Hlavně dostatek pitné vody. Pokud chcete své ovečky rozmazlovat, můžete jim dopřát mačkaný oves, sušené pečivo, padaná jablka, máteli možnost mají rády řepu a nepohrdnou ani jiným ovocem a zeleninou. Je třeba vyzkoušet co jim chutná. Milují okousávání větví ovocných i jiných stromů, proto je nutné stromy ve výběhu vhodně zabezpečit. Naopak, co během roku a vpředjaří ořežete to jim dejte budou moc rády. Také existují speciální granule. Ovečkám však dopřávejte jen pokud nejsou březí. Pak by hrozilo, že budou mít problémy při bahnění, kvůli velkým jehňatům !
Co se týká velikosti - je to nejmenší ovečka na světě. Váha ovečky v dospělosti je kolem 15 kg a výška asi 48 cm. Beránek bývá malinko vyšší do 50 cm v kohoutku a 18 kg váhy. Po narození ovečky se váha pohybuje kolem 1,5 kg a u beránka okolo 1,8 - 2 kg.
Rozmnožování - nerozmnožuje se jako klasické masné plemeno. Říje probíhá asi od září do prosince. Březost těchto oveček je 150 dnů a vrhne pouze jedno mládě ( dvě jen ojediňele ). Porod většinou probíhá bez problémů ( jen zřídka je nutný veterinární zákrok ). Jehně kojí 6 měsíců a po celou dobu se o ně vzorně stará.
Ustájení - jsou nenáročné. Stačí jim pouze jednoduchý přístřešek, chránící ovečky před průvanem a dlohodobým deštěm. Vždy jim umožněte volný východ na pastvu. Dávají přednost pohybu a pastvě ve volném prostoru, kde převážně rodí i svá jehňata.
Péče o srst - stříhá se alespoň jednou ročně, záleží na vás, ale většinou je to před letními měsíci. Paznehty upravujeme dle potřeby.
Barevné varianty - černá, hnědá a bílá
Rozinka , Běluška a Babetka na pastvě
výjmečně - varienta barevná
Naše jehňátko Emilka s maminkou Emou
Převažuje černá
Naše původní stádečko
Ochránce stádečka Mates
Méně hnědá ( odstíny tmavě hnědá až karamelová )
Rozinka a Dorotka na pastvě
Ojediněle šimlová
Foto převzato
Nejméně je zatím vidět ovečka bílá ( i když je žádaná )
Běluška a Fanynka
Dožívají se něco mezi 12 ti - 15 ti lety.
2013
Kontakt
NĚCO MÁLO O ELZE
Elza se narodila 22.4.2006 v chovatelské stanici Nuslauda pana Pavla Nekvapila. Pochází z pracovní rodiny otce Akima Kinga z Ranče Montara a matky Filadelfie rain Miraja. Po rodičích zdědila temperamentní povahu. Má ráda volný pohyb, aportování a miluje vodu. Nepromarní žádnou příležitost ke koupání, ač by to byl pouze potůček. Nejraději však běhá kolem oveček, v tom je neúnavná. V pohybu je elegantní a umí se předvádět, což neplatí o výstavách. Tam se vyloženě nudí a dává to patřičně najevo svým znuděným výrazem. Miluje však svého páníčka natolik, že těch pár koleček nějak odběhá, aby byl spokojen a je ráda když se po příjezdu vrátí ke svým ovečkám. Tam je to zase ta Elza, plná energie a síly, kdy se jí rozehrají všechny svaly na těle a je radost se na ni dívat. Přezevšechno je výstavně úspěšná. Ve svých dvou a půl letech je BOB, Národní vítěz, Junior šampion, Klubový šampion a Šampion ČR. Doposud složila dvě zkoušky z výkonu a pokud to bude v našich silách budeme Elzu ve výcviku utužovat i nadále. Její DDK ( 1/1 ).
V roce 2010 získala Elza titul Grandšampion ČR
TAKÉ NĚCO O BÁŘE
Bára ( Ester ) je rodná sestra Elzy. Narodila se ve stejný den a pochází ze stejné rodiny. Barča je temperamentní a dobře se s ní pracuje. Stejně jako Elza miluje aportování vodu a hlavně ovečky v tom jsou obě stejné. Smůla je , že spolu nemohly vyrůstat. Převzali jsme ji do své péče když jí bylo rok a půl. Po krátkém soužití ve smeče jí Elza začala dávat najevo svou nadřazenost a Bára si to nenechala líbit. Svůj spor nedořešily, neboť jsem jim v tom zabránila. Dodnes spolu nejsou zadobře. Baruška se zúčastnila svodu mladých a jedné výstavy. Dále jsme již nepokračovali pro její špatný výsledek DDK ( 3/3 ). Bára je velmi učenlivá. Zúčastnila se závodů, kde jako začátečník mezi pokročilými získala svou první medaili umístěním na třetím místě.Je přátelská a poslušná, avšak k cizím nedůvěřivá.
Baruška již rozdává svou lásku v rodině s dětmi kde je spokojená a lásku jí opětují.
DO TŘETICE O DALASOVI
Náš Dalíček ( Edison ) pochází z chovatelské stanice la Blankpapilio, Lenky Kovaříkové a Romana Pecára. Narodil se 15.3.2007. Otcem mu byl Elvis Taien a matkou Bjorka la Blankapilio. Daláska jsme také převzali do své péče, coby devítiměsíčního puberťáka, který si byl zvyklý dělat v jádru co chtěl. Jako štěně byl několikrát na cvičáku, ale přes zaneprázdněnost svých páníčků brzy vše zapoměl. Dnes už vše zvládá v pohodě, ale pořád je co pilovat. Je velmi přátelský až mazel. Ovečky oproti holkám ho moc neberou. Je vždy nad věcí, vždyť proč by se honil když za něho udělají práci jiní a rádi. Ovšem když bereme do výběhu aport, nebo balonek tak je ochotně a co nejrychleji zažene sám, neboť nadevše miluje aportování. Vodu moc nemusí, vleze do ní jen tak, aby se moc nesmáčel. Tady opět platí vodní aport, to pak neví kdy přestat. Dalas byl zatím na svodu a jedné výstavě. Pro jeho neúplně vzpřímené ouško, ač to není vyřazující vada, jsme zatí nebonitovali. Klouby má ( 1/1 ). Nikam nespěcháme, budeme pilovat poslušnost a trpělivě čekat.